Blechy

Blechy patří mezi hmyz, který doprovází člověka už od nepaměti. V dnešní době (alespoň u nás) nejsou blechy zcela běžným spolubydlícím v našich domácnostech. Alespoň si to myslíme.

Několik zajímavostí o blechách

Blechy jsou bezkřídlý hmyz. Na světě žije asi 2200 druhů blech. U nás se jich vyskytuje asi 90druhů ale pro naše psy, kočky a další doma chované kamarády je zajímavé pouze 6 druhů a z nich nejzajímavější jen 3.

Úplně nejčastější je blecha kočičí (Ctenocephalides felis). Tu nacázíme u koček i psů nejčastěji a napadá také lidi. Méně častá je blecha psí ( Ctenocephalides canis). I ta se nachází u psů, koček i lidí, ale vzácněji než blecha kočičí. A nakonec je tu blecha lidská (Pulex irritans). Ta je poměrně vzácná a napadá člověka a psa.

Méně často se setkáváme s blechou králičí, ježčí a slepičí. Tyto blechy napadají primárně svého hlavního hostitele, ale pokud mají příležitost, nepohrdnou hostováním na psech a kočkách.

Z výše uvedeného plyne, že pro český národ zlidovělá věta „ to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou“ je skutečně pouze autorovou uměleckou licencí a nezakládají se na pravdě. Jak ostatně potvrzuje další děj onoho slavného filmu.

Jak bylo již uvedeno, blecha nemá křídla a pohybuje se pouze pomocí svých 6 silných končetin. To, že blecha skáče, je všeobecně známo. Ale jen tak pro zajímavost – blecha může skočit až 20 cm do výšky a až 35 cm do dálky. Při pořádném skoku je vystavena přetížení až 100 G. Jen pro srovnání, kosmonauti při startu rakety zažijí přetížení pouze asi 3 - 4 G.

Zvíře, blecha a člověk

Dospělá blecha se živí výhradně krví svého hostitele a většinu času tráví na něm. Ale pozor, blechy vydrží až několik měsíců bez potravy. To znamená, že se mohou vyskytovat i v prostředí. A v této době blecha napadá nové hostitele. Proto jsou blechy schopné a ochotné migrovat mezi hostiteli.

Důležité pro vztah „blecha – zvíře (hostitel) – člověk“ je jejich způsob rozmnožování. Blechy samičky kladou oplozená vajíčka, která volně vypadávají ze srsti zvířat do prostředí a z nich se líhnou larvy. Tyto larvy žijí v prostředí nezávisle na hostiteli a živí se organickým materiálem, který se tam normálně nachází. Tato larva se jednou svlékne, změní se tím na larvu druhého řádu a ta se zakuklí. Z kukly se vylíhne dospělá blecha, která začne hledat hostitele, protože se potřebuje napít jeho krve.

Proto je pro boj s bleší populací u doma chovaných zvířat nesmírně důležité, zda např. u psa najdeme jen jednu náhodně zbloudilou „blechu tulačku“ nebo zda máme v bytě poctivou bleší farmu a to, co vidíme na psovi je jen špička ledovce.

Odblešení zvířete i bytu

Jak poznáme, že má naše zvíře blechy? Samotný fakt, že se drbe, nestačí. Nejlepší je najít a ulovit přímo jednu z nich. Ale to není tak snadné. Proto se často spokojíme s nálezem blešího trusu v srsti. Bleší trus vypadá jako zrníčka mleté kávy nebo máku. To, že se skutečně jedná o bleší trus si potvrdíme jednoduchým testem. Navlhčíme kousek papírového kapesníku a podezřelé drobečky na něj dáme. Po chvíli se okolí blešího trusu zbarví červeně. Bleší trus totiž obsahuje množství nestrávené ale zaschlé krve a ta se postupně na papíře (kapesníku) rozpije.

Pokud si potvrdíme, že má naše zvíře (pes, kočka,...) blechy, začneme s nimi bojovat. Velmi jednoduše si poradíme s onou blechou tulačkou. Tu snadno pošleme do blešího pekla pomocí vhodného antiparazitárního prostředku ve formě zásypu, spreje nebo spot-onu (kapičky). Protibleší obojek má poměrně delší nástup účinku (několik dní) a proto není tak vhodný pro jednorázové, rychlé odblešení. Za méně vhodné považuji použití antiparazitárních šampónů. Tyto přípravky velmi často vyvolávají úporné svědění a často blechy ani nezahubí.

Složitější práce je s likvidací domácího blešího chovu, který vznikne proti naší vůli velice rychle. V tomto případě je na zvířeti více pohlavně dospělých blech. Jejich samice kladou vajíčka, prostředí bytu je zamořeno blešími larvami v různém stádiu vývoje, blešími kuklami a čerstvě vylíhlými blechami, které hledají hostitele. Blecha žije asi 6 měsíců a za tuto dobu naklade asi 500 vajíček. Z těchto vajíček za 4-5 týdnů (při dobrých teplotních podmínkách) vznikne velmi podobný počet dospělých blech. To je důvod proč se značného zablešení bytu dočkáme velmi brzy. V tomto neblahém případě musíme boj s blechami rozdělit na dvě fronty:

1. odblešení zvířete – zde platí prakticky to samé jako v případě boje s jednotlivou blechou. Jen je třeba klást velký důraz na dlouhodobé ošetření. Proto volíme spíš přípravky ve formě spot-onu nebo obojku. To, že nezlikvidujeme všechny blechy na zvířeti najednou nás nemusí trápit, protože v prostředí se s nimi budeme potýkat několik dnů (možná týdnů) a je důležitější, aby blechy které nově na zvíře skočí uhynuly a dále se nemnožily.

2. dezinsekce prostředí – základem je vyprat alespoň na 60 st. C pelíšek zvířete. Dále pečlivě vysát koberce a čalouněný nábytek. Pozornost je třeba věnovat škvírám v podlaze (parkety) a v obložení stěn. Je vhodné použít některý z přípravků na dezinsekci prostředí s reziduálním účinkem, např. Biokill. A v neposlední řadě je třeba se připravit na to, že celý tento postup možná budeme muset opakovat.

Boj s bleší populací nikdy nekončí. Za všech okolností je vhodné se spojit s veterinářem, který má bohaté zkušenosti a poradí, jak v něm co nejvíce vyhrávat.